Pokud člověk nedoletí do místa určení tak, jak to bylo ujednáno a za co si zaplatil, mohou vznikat nejrůznější nepříjemnosti. Někdy menší, někdy větší, každopádně však nemilé. Protože kdo by ochotně akceptoval, že se mu dostane něčeho jiného, než za co si zaplatil a s čím počítal, že? Kdo by se lehce smířil s tím, že je nakonec dost možná i všechno jinak, než zamýšlel?
Pokud je na vině takového zpoždění dejme tomu příroda, bezpečnost, stávka zaměstnanců třetí strany nebo omezení letového provozu, nic se s tím nenadělá. To nemohl dopravce ovlivnit a vesměs ani předpokládat, a tudíž se to nedalo vyřešit nijak jinak.
Ale pokud takové zpoždění zaviní dopravce, to je jiná. V takovém případě náleží neuspokojeným cestujícím nejednou nějaká ta kompenzace. Jež je v různých zemích různá, to podle toho, jaké tam platí zákony, respektive jaké přepravní podmínky ta která společnost má.
Pokud zpožděním poškozený cestující využíval služeb letu spadajícího pod regulaci EC 261/2004, a takových je v našich končinách dost možná i většina, může se při splnění všech podmínek těšit na finanční kompenzaci, jež může v závislosti na délce dosaženého zpoždění v cílové destinaci a na vzdálenosti konce oné cesty od jejího počátku činit až 600 eur.
Aby se člověk těchto peněz dočkal, musí být splněno následující:
– Jak již zaznělo, musí být za zpoždění odpovědná letecká společnost a toto musí dosáhnout alespoň minimální pevně dané délky.
– A musí jít o let provozovaný dopravcem se sídlem na území Evropské unie, v Norsku, ve Švýcarsku či na Islandu, nebo o let provozovaný v rámci tohoto území nebo z něj odlétající.
Ovšem je logické, že se dopravci do placení zrovna nehrnou a snaží se z něj vykroutit. A pokud se s nimi cestujícímu nedaří domluvit samotnému, nezbývá než využít pomoci specialistů na tuto problematiku . Ti totiž daleko lépe než obyčejný smrtelník vědí, co a jak učinit, a mají tak i daleko lepší výsledky.
A proč by se jeden vláčel po soudech, když to může naložit na bedra někoho jiného, navíc ještě schopnějšího, že?